Medveď sa ešte len prebúdza

Napriek ťažkej ideologickej masáži zo strany režimu a už pomaly doslovne vojenskej cenzúre všetkých prejavov, je ešte mnoho známych ľudí, ktorí hovoria pravdu. A to aj na akademickej či analytickej scéne - ba tam čoraz viac. Jeden z nich je aj politolog profesor Oskar Krejčí.

S ním uverejnili rozhovor Parlamentní Listy. Najpodstatnejšie pasáže zopakujem tu:

--------------

Parlamentné Listy: Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua má být do armády povoláno 300 000 rezervistů s vojenskou zkušeností. Ukrajinští a západní pozorovatelé krok vykládají jako nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině. Co o mobilizaci soudíte vy, pane profesore?

Především je to informace, že konec války není nablízku a kompromisy zatím nejsou možné. Pokud jde o vojenský aspekt, od začátku druhé fáze války na Ukrajině je zřejmé, že hlavním problémem Ruska a povstalců je malý počet vojáků nasazených na linii bojů. Prohra na izjumském směru byla dána zejména početní převahou ukrajinské armády. Především to znamená, že byly i jiné chyby – ruská rozvědka nezachytila, kde bude směr hlavního úderu v dlouho připravované ukrajinské kontraofenzivě.


Premiér Petr Fiala uvedl, že je částečná mobilizace snahou o další eskalaci rozpoutané války. Do jaké míry může mít mobilizace v příštích měsících vliv na průběh konfliktu?

Premiér má do značné míry pravdu. Když srovnáte, alespoň přibližně, počet nasazených vojáků, pak se prosadí ruská technická převaha – nemluvě o tom, že motivace ukrajinských vojáků shromážděných během několika vln mobilizace je ve svém celku nižší než motivace ruských a povstaleckých vojsk. Je pravděpodobné, že se Západ pokusí kompenzovat tuto změnu dodávkami nových zbraní a možná i formováním dobrovolnických útvarů ze západních žoldnéřů. To je bezesporu eskalace. A další eskalační kola mohou následovat.

  

Podle ministryně obrany Jany Černochové už nemá Putin koho mobilizovat. Co vy na to?

Paní ministryně má prapodivné informace. Mobilizační základ ruské populace se pohybuje v desítkách milionů lidí. Zveřejněné znění Putinova dekretu o částečné mobilizaci konkrétní číslo neuvádí, asi umožňuje stupňovat nábor v případě potřeby. To je článek 7., kde je uvedeno pouze „ke služebnímu využití“. Už před Putinovým dekretem se hlásilo nemalé množství dobrovolníků, ovšem ruská vojenská správa netušila, jak se vůči nim zachovat.

 

Jak prognózujete další strategii vedení válečného konfliktu? Vnímáte nějakou šanci na ukončení bojů?

Částečná mobilizace představuje jen jednu část rozhodnutí Kremlu z posledních dní. Tou druhou je příprava referenda v oblastech obsazených ruskou armádou a povstalci. Toto rozhodnutí nejen směřuje k připojení čtyř ukrajinských oblastí k Ruské federaci, ale též sděluje vojákům, povstalcům a obyvatelům, že po neúspěchu na izjumském směru je Moskva pevně rozhodnuta naplnit původní cíle války – že bojují za „Velkou zemi“.  

Dá se předpokládat, že příprava ruských mobilizovaných rezervistů bude probíhat přibližně dva měsíce. To je doba, po kterou má ukrajinská armáda možnost útočit. A nesmíte zapomínat, že už dnes má ukrajinská armáda mnohem větší lidské ztráty než ruská armáda plus povstalci.


Kdo ještě neřekl poslední slovo? A vaše slovo na závěr, pane profesore? 

Nezodpovězené zůstávají dvě otázky. Především – dokáže Rusko naplnit papírové předpoklady, podle nichž by mělo válku vyhrát? Zatím se zdá, že se medvěd teprve začíná probouzet. Ta druhá otázka je, co se stane za dva měsíce. To se nejen dostaví do týlu fronty nově mobilizovaní ruští vojáci, ale začne nástup zimy. Na Ukrajině a v Evropě. Dodávat zbraně je snadné, bojovat ve válce či s následky války bývá obtížnější. Zatím mnohé nasvědčuje tomu, že nejslabším účastníkem bojů na Ukrajině je Západ.

--------------

Toľko profesor Krejčí.

 

Pripomeňme z nadhľadu, že na Ukrajine prebieha Tretia svetová vojna medzi NATO a Ruskou federáciou. To, že sú oblasti bojov a nasadenie vojsk limitované nesmie mýliť - každá vojna je v tomto smere nejako limitovaná a formalizovaná, prípadné "totálne vojny" nastávajú len v prípade, že sa celá situácia totálne vymkne z ruky. Je to podobne ako s epidémou - či je celosvetová, to závisí od toho, koľko zemí je zasiahnutých, nie (len) od jej smrteľnosti. A tak aj vojna sa posudzuje podľa toho, koľko zemí je v nej aktívnych štátnym(!) dodávaním zbraní či vojakov a inou podporou.A v tomto čase už takmer celý atlantický západ doslovne besnie vojenskou horúčkou, presne ako na začiatku Prvej svetovej vojny.

Nech nikoho nemýli, že to nie je také zlé, lebo veď tieto západné štáty oficiálne nevyhlásili Rusku vojnu. To, že sa táto celá situácia nedrží formálnych pravidiel a že štáty tak bojujú doslovne načierno - to celú situáciu naopak len zhoršuje. 

 

 

 

 

 

 
0