Známá advokátka Jana Zwyrtek Hamplová bouchla do stolu a poslala otevřený dopis českému velvyslanci v Německu. Zprávy ve veřejném prostoru o kapitánce Racketeové ji vytočily natolik, že přemýšlí také o formě občanského memoranda.

A nejen o něm. „Uvažuji o tom, že trestní oznámení na Carol Racketeovou podáme sami. A tady by už podpisy měly své místo,“ podotýká s ohledem na zájem, který vyvolal otevřený dopis. „Moudrá stará Evropa už dávno měla nasadit na své hranice vojáky. Jako ve středověku – protože středověk se k nám na těch lodích vrací,“ vzkazuje.

Diskusi po celé Evropě vyvolala kapitánka Carola Racketeová, když přes zákaz vplula lodí s africkými migranty do italských vod. Je podezřelá z napomáhání nelegální migraci. Někteří ji ale považují za hrdinku a ve veřejném prostoru padla i slova o Nobelově ceně míru. Vy jste v této souvislosti oslovila našeho velvyslance v Německu se žádostí, aby podal na Racketeovou a všechny osoby, které ji nominovaly na jakékoli ocenění, trestní oznámení. Rozladilo vás nejvíc, když zazněla Nobelova cena? Co bylo hlavním důvodem, že jste otevřený dopis napsala?

Tak nějak všechno… řečeno zjednodušeně, a ta informace o ocenění té pašeračky lidí ze strany Francie, a pak dokonce úvahy o Nobelově ceně míru pro ni, byly ty poslední dvě kapky. Mám pocit, že vrcholní představitelé Evropy se museli definitivně zbláznit, protože oceňovat páchání trestných činů a svévolné jednání pomatených lidí typu Racketeové, kteří ohrožují Evropu touto neřízenou invazí lidí, kteří tu nemají prostě co dělat, je z mého pohledu skutečně na psychiatrickou diagnózu typu „není schopen vnímat realitu“. Platí to jak pro ni, tak pro ty, kteří jí za to, co dělá, chtějí dávat tyto ceny.

Dopis už jste velvyslanci poslala. Jakou od něj očekáváte reakci?

Upřímně? Zdvořilostní. Že dopis dorazil, ale že to nejde. Pak bude namístě otázka, zda to opravdu nejde, nebo zda jen nic dělat nechceme. Ale jako země, jejíž dva občany již odsoudili za to, že jim našli v kamionech pár nelegálních migrantů, a troufám si tvrdit, že je vysoce pravděpodobné, že o nich opravdu nemuseli vůbec vědět, bychom měli tento krok udělat, abychom poukázali na tu neskutečnou nerovnost a zrůdnost právních výkladů a politických postojů evropských „elit“. To elity uvádím v uvozovkách záměrně, protože elity to pro mne skutečně nejsou. Ani náhodou. Macron, Merkelová a spol. by měli odejít do propadliště dějin uličkou hanby.   

O tom, co máte v plánu, jste psala na Facebooku a někteří lidé vám navrhovali, že by rádi pod dopis připojili své podpisy. Budete s tou informací nějak pracovat?

Ten ohlas byl opravdu neuvěřitelný – denně stovky zpráv, až není v mých silách odpovídat. Děkuji v tu chvíli za sociální sítě, že je to možné hromadně všem… dopis už odešel, tedy pod něj podpisy již organizovat nebudu. Ale zvažuji, co s tou masivní podporou dál – pokud nebude reakce na dopis odpovídající… a jsem s tím spíše smířena, i když zázraky se někdy přece jen dějí a naděje umírá poslední. Přemýšlím pak o určité formě občanského memoranda, které by srozumitelně vyjadřovalo směrem k naší vládě a orgánům EU, jaký mají naši občané postoj k neřízenému přílivu imigrantů do Evropy, a jasné sdělení, že odmítáme udělení Nobelovy ceny za podobné protiprávní činy ohrožující naši bezpečnost komukoli. Uvažuji také o tom, že trestní oznámení na Carol Racketeovou podáme sami. A tady by už podpisy měly své místo.

Možná ta podpora byla tak masivní proto, že z mé strany to není žádná politika, nejsem součástí žádné strany ani nikam nekandiduji, prostě jen jako občan chci něco udělat, protože se mě dění v současné Evropě hluboce dotýká. Chci proto zviditelnit názory – protože lidé čekají konečně něco jiného než žvásty a akční impotenci evropských politiků.    

Názory na německou kapitánku, která se i přes zákaz vylodila s migranty na Lampeduse, se různí. Podle Jana Zahradila, europoslance ODS, spáchala zločin, podle Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíkům by její podobu měli tesat do kamene jako sira Nicholase Wintona. Vyjádřil se tak v Českém rozhlase. Co říkáte návrhu, že by Racketeová měla mít sochu? A co si myslíte o srovnání s Nicholasem Wintonem?

To srovnání je skandální, nepatřičné a historicky zcela neobhajitelné. Sir Nicholas Winton zachraňoval malé děti z evropských rodin před smrtí v hitlerovských vyhlazovacích táborech, nezachraňoval dospělé muže z etnicky zcela odlišného kontinentu, který je neuživí, a někdo si usmyslel, že je má uživit Evropa a její obyvatelé, kteří mají obětovat vše, co staletí budují, pro ony příchozí – často včetně několika manželek, dětí a tak podobně. Ti, kteří hájí tuto cílenou a vysoce organizovanou invazi do Evropy, a ještě to ztotožňují se záchranou malých evropských dětí sirem Wintonem, by měli skutečně vyhledat psychiatra, protože musejí trpět nějakou zvláštní poruchou. A moudrá stará Evropa už dávno měla nasadit na své hranice vojáky. Jako ve středověku – protože středověk se k nám na těch lodích vrací – jak bezohledností příchozích, tak jejich intelektovou úrovní, tak jejich vztahem k nám.   

Rozumek vysvětluje svůj postoj i takto: „Pokud si někdo myslí, že českoslovenští uprchlíci odcházeli s výjezdní doložkou, vízem a devizovým příslibem, tak je to nesmysl. Žádné legální cesty neexistují,“ tvrdí. „Bohužel existuje nárok uprchlíka na to být přijat určitou zemí, ale neexistuje nárok na to, aby se mu umožnila cesta do té země, to je nedostatek národního práva,“ dodával Rozumek s tím, že uprchlíkům i v minulosti pomáhaly právě neziskové organizace. Prý neexistuje jediný důkaz, že by neziskové organizace profitovaly z příchodu uprchlíků. Co vy na to?

Co já na to? Ptám se, kdo je to pan Rozumek? Co v životě dokázal? Co má za sebou? Vím, že je právník, kdysi odešel z ČNB, tzv. po vzájemné dohodě, a pak se z něj stal aktivista. Pro mne je ten člověk pod hranicí rozlišitelnosti, a proto jsou on a jemu podobní, co umějí, omlouvám se, jen žvanit, aniž vytvářejí jakékoli hodnoty, jsou pro mne zcela nulovou autoritou, tedy nepatří mezi ty, které bych kdy brala vážně. Z mého pohledu on a jemu podobní jsou lidé, kteří si osobují právo rozhazovat to, co jsme my ostatní vytvořili, aniž k tomu sami jakkoli přispěli.

Tedy považuji pana Rozumka za jednoho z „pomatených“ – možná neuspěl ve své profesi, a proto se dal na toto aktivistické „řemeslo“, protože tam nemůže nic zkazit. Pokud za ředitelování neziskové organizace bere plat, jako že to tak bude, pak je mi to už zcela jasné. Já naslouchám raději lidem, kterých si vážím a kteří mají odborné i lidské zkušenosti a něco smysluplného pro společnost udělali. Například antropologovi Mnislavu Zelenému, který varuje, že multikulturalismus je jako míchání jablek s hruškami, že západní bohatství láká chudé z celého světa a že naší kultuře proto hrozí zánik, pokud něco neuděláme. A to je sakra zkušený pán včetně zkušenosti z diplomacie. Je pro mne stejně tak přijatelnější zedník stavějící zdi a kuchařka vařící obědy než jakýkoli aktivista, který nedělá nic jiného