Národní demokracie poslala otevřený dopis prezidentovi Evropského židovského kongresu Moše Kantorovi před blížícím se zasedáním EJC v Praze.

Moshe Kantor
prezident
Evropského židovského kongresu
Brusel, Belgie

V Praze dne 21. ledna 2015

Vážený pane prezidente,

nemohu přejít bez povšimnutí, že Evropský židovský kongres organizuje v Praze ve dnech 26. a 27. ledna čtvrté zasedání fóra s názvem „Let my people live“, které si má připomenout 70 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Fórum získalo záštitu prezidenta České republiky Miloše Zemana. V jeho rámci má proběhnout i konference, jež se bude zabývat otázkou posílení represí vůči projevům, které jsou Židy vnímány jako antisemitské.

Ačkoli vím, že Židovstvo není politicky jednotné, a to ani v současné vyostřené geopolitické situaci, a ačkoli vím, že určitá jeho část (a Vy jako její reprezentant) podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého si naše strana rovněž váží, chci Vás informovat o výhradách, které je Národní demokracie jako jediná politická strana v této zemi ochotna veřejně deklarovat v souvislosti s Vámi organizovanou akcí.

Organizátory fóra byla Praha vybrána jako relativně bezpečné místo, navíc tradičně proizraelské a antisemitismu prosté. Jsem přesvědčen, že jde jen o mediální klišé a svým způsobem o přání proizraelských českých politických elit, které se toto tvrzení snaží potvrzovat a upevňovat. Média ani politici ale nemohou mluvit za všechen lid a pevně věřím, že drtivá většina národa nesdílí tyto navenek proklamované sympatie se sionistickou myšlenkou a je si vědoma toho, že soužití s Židy bylo v minulosti velmi komplikované – ať už obecně historicky vzato, nebo konkrétně v případě mnoha českých historických reálií. Dobře víme, že v klíčových okamžicích novodobé české historie, které rozhodně nemohou být vnímány pozitivně, sehrál neblahou roli právě židovský element. Příkladem budiž například období slánskizace (a únor 1948), nástup Charty 77 (a předtím zinscenované pražské jaro 1968 v návaznosti na dění na Blízkém východě), stejně jako politický puč roku 1989, který opět a do třetice v poválečném uspořádání přivedl na politické výsluní politiky židovského původu, kteří více než český národní zájem sledovali zájmy svého vlastního etnika a často i své zájmy osobní.

Vaše setkání je také koncipováno jako připomínka tzv. holokaustu. Dovolte, abych i při vědomí toho, že určitá část Židovstva během druhé světové války skutečně zahynula (a těmto obětem je třeba, podobně jako dalším – a početně převyšujícím oběti židovské – poskytnout patřičnou úctu), vyslovil své nejhlubší přesvědčení o tom, že tzv. holokaust je téma, které je od jisté doby účelově politicky zneužíváno, přibarvováno, nafukováno a nebojím se říci, že česká veřejnost, stejně jako jakákoli jiná veřejnost západního světa, je jím zahlcována nad míru jeho skutečného významu. Jako politická strana s touto praxí nesouhlasíme a nehodláme se na ní podílet.

Když už bychom si měli připomínat počty obětí, dovolte, abych i já připomněl počty obětí režimů a ideologických směrů, za nimiž prokazatelně stáli lidé židovského původu, ať už v pozicích vůdců či myslitelů, ideologů nebo jen výkonných pracovníků. Nemá jistě smyslu, abych Vám jmenoval konkrétní historické postavy, které se svým životem zapříčinily o miliony mrtvých Slovanů i dalších ras, neboť je sám velmi dobře znáte. Kdybychom chtěli jít po přesných číslech, kterými Židovstvo tak rádo operuje (a jakékoli pochybnosti o číslech rádo trestá), pak si Vás dovoluji upozornit, že počet obětí francouzské, bolševické, stejně jako dalších (těmito ideologiemi inspirovaných) revolucí v Evropě a vůbec ve světě několikanásobně převyšuje i ty nejpřemrštěnější odhady židovských historiků o počtu genocidně zavražděných Židů. Nemluvě o dalších desítkách milionů lidí, kteří se stali (mnohdy i bez možností obrany – potraty apod.) obětí nejen politických, ale i jiných módních ideologií a trendů, které ve svém důsledku vedly k poklesu natality nežidovských národů – a jejichž iniciátory, inspirátory či vůdci byly postavy židovského původu. Chceme-li se bavit o holokaustu, pak je potřeba zmiňovat i tato fakta, což se ale neděje.

Ačkoli v otázce tzv. holokaustu je západní veřejnost neustále volána k nekonečnému pokání, k omluvám a z nich vycházejícím politickým rozhodnutím, která jsou ve prospěch státu Izrael či židovské diaspory a v neprospěch států samotných, nikdy jsme ze strany Židovstva neslyšeli žádnou oficiální omluvu za hrůzy, na kterých se Židé na Nežidech v historii podíleli. Kdykoli některý autor (i židovského původu) na nastíněné problémy a tendenčnost současného výkladu historie poukáže, je umlčen, znevážen a dehonestován. Někdy dokonce zavražděn.

Proto mi dovolte, abych vás informoval o tom, že dokud se zástupci Židovstva neomluví za své historické viny na nežidovské populaci (které číselně několikanásobně převyšují oběti tzv. holokaustu), nebudou pro naši stranu sionisté nikdy vnímáni jako partneři k jednání a ani v České republice nebudou námi vítáni.

Konečně dovolte, abych se vyjádřil k dalšímu záměru Vašeho dvoudenního jednání v Praze, které si klade za cíl rokovat i o problémech tzv. antisemitismu (jak nazýváte kritiku Židů či Izraele), jeho údajného nárůstu a způsobech, jak na tyto myšlenky reagovat – ve svých vlastních materiálech informujete o tom, že by tato reakce měla být represivního rázu.

S tímto trendem absolutně nesouhlasíme. Jsme přesvědčeni, že evropská civilizace stojí na svobodě projevu i na svobodě pochybovat o všem možném a není možné zákonem vynucovat poslušnost s určitým politicky přibarveným výkladem historických událostí a sankcionovat pochybnosti o něm. Už současný právní stav u nás i v Evropě, kdy je tzv. zpochybňování holokaustu trestáno přísněji než skutečné delikty, je neúnosný a jeho další chystané zpřísňování nejen v ČR, ale i v Evropě, je pobuřující a jdoucí proti zdejším tradicím. Naše strana podporuje svobodu projevu (ačkoli se nikdy nechce nechat zneužít k útokům na náboženství jako taková, jako je tomu například v současné mediálně velmi aktuální kauze kolem satirického týdeníku Charlie Hebdo) a nikdy nebude s restrikcemi tohoto typu souhlasit. Naopak Vás mohu ubezpečit, že jakmile se naše strana dostane do situace, kdy bude moci zákonodárné procesy ovlivňovat, vyvine maximální úsilí na zrušení těchto proti svobodě myšlení jdoucích paragrafů.

Vážený pane prezidente,
dovolte, abych v závěru zopakoval své hlavní teze. Národní demokracie nevítá Vaši delegaci a nesouhlasí s obsahem Vašeho pražského jednání. Národní demokracie požaduje omluvu za historická příkoří, kterých se českému národu ze strany Židů dostalo. Národní demokracie nesouhlasí s povyšováním tzv. holokaustu na jakési novodobé náboženství a rozhodně odmítá jakékoli zákonné úpravy, které tento trend ještě více podporují a které se snaží trestat opačné názory. Nejen že se pokusíme zabránit dalšímu zpřísňování zákonů tohoto typu, ale zrušíme i tyto zákony stávající.

Tento otevřený dopis prosím neberte jako projev nepřátelství, ale jako výraz legitimní snahy o obranu našich národních zájmů, s níž má ostatně židovský národ tak velké zkušenosti a ve které je pro nás také velkou inspirací.

S pozdravem

Adam B. Bartoš
předseda Národní demokracie